Obsah
V pasážích současného Katechismu katolické církve (odstavce 1030-1032) je popsáno učení katolické církve o všeobecně nepochopeném tématu očistce. Na otázku, zda církev stále věří v očistec, nabízí Katechismus jednoznačnou odpověď: Ano.
Církev věří v očistec kvůli Bibli
Než se však budeme zabývat biblickými verši, měli bychom si povšimnout, že jedno z tvrzení Martina Luthera odsoudil papež Lev X. ve své papežské bule. Exsurge Domine (15. června 1520) bylo Lutherovo přesvědčení, že "očistec nelze dokázat z Písma svatého, které je v kánonu." Jinými slovy, zatímco katolická církev zakládá nauku o očistci jak na Písmu svatém, tak na tradici, papež Lev zdůrazňuje, že k prokázání existence očistce stačí Písmo svaté.
Důkazy ve Starém zákoně
Hlavní starozákonní verš, který poukazuje na nutnost očisty po smrti (a naznačuje tak místo nebo stav, kde se tato očista odehrává - odtud název Očistec ) je 2. Makabejská 12,46:
Proto je svaté a prospěšné modlit se za mrtvé, aby byli osvobozeni od hříchů.Kdyby každý, kdo zemře, šel okamžitě do nebe nebo do pekla, pak by tento verš byl nesmyslný. Ti, kdo jsou v nebi, nepotřebují modlitby, "aby byli zbaveni hříchů"; ti, kdo jsou v pekle, nemohou mít z takových modliteb prospěch, protože z pekla není úniku - zatracení je věčné.
Musí tedy existovat třetí místo nebo stav, v němž jsou někteří mrtví právě v procesu "osvobozování od hříchů". (Poznámka na okraj: Martin Luther tvrdil, že 1. a 2. kniha Makabejská nepatří do kánonu Starého zákona, přestože byly všeobecnou církví přijímány od doby, kdy byl kánon ustálen. Proto jeho tvrzení, odsouzené papežem Lvem, že "očistecnelze dokázat z Písma svatého, které je v kánonu.")
Důkazy v Novém zákoně
Podobné pasáže týkající se očisty, a tedy poukazující na místo či stav, v němž musí očista proběhnout, najdeme i v Novém zákoně. Svatý Petr i svatý Pavel mluví o "zkouškách", které jsou přirovnávány k "očistnému ohni". V 1Pt 1,6-7 svatý Petr odkazuje na naše "očistné" zkoušky. nezbytné zkoušky v tomto světě:
Viz_také: Co je v Bibli zaslíbená země? Z čehož se budete velice radovat, i když nyní musíte být na krátký čas zarmouceni v různých pokušeních, aby zkouška vaší víry (mnohem vzácnější než zlato, které se zkouší ohněm) byla nalezena k chvále, slávě a cti při příchodu Ježíše Krista.A v 1. Korintským 3,13-15 svatý Pavel tento obraz rozšiřuje i na život po tomto životě:
Dílo každého člověka bude zjevné, neboť den Páně to oznámí, protože bude zjeveno v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého člověka, jaké je. Jestliže dílo někoho zůstane, co na něm vybudoval, dostane odměnu. Jestliže dílo někoho shoří, utrpí ztrátu, ale on sám bude zachráněn, ale tak jako ohněm.Očistný oheň
Ale " on sám bude spasen ." Církev si opět od počátku uvědomovala, že svatý Pavel zde nemůže mluvit o těch, kteří jsou v pekelném ohni, protože to jsou ohně muk, nikoli očisty - nikdo, kdo se svými činy dostane do pekla, ho nikdy neopustí. Tento verš je spíše základem přesvědčení církve, že všichni ti, kteří projdou očistou po skončení svého pozemského života (ti, které nazýváme chudé duše v pekle), jsou v pekle.Očistec) mají zajištěn vstup do nebe.
Kristus mluví o odpuštění v budoucím světě
Sám Kristus v Matoušově evangeliu 12,31-32 mluví o odpuštění v tomto věku (zde na zemi, jako v 1. Petrově 1,6-7) a v budoucím světě (jako v 1. Korintským 3,13-15):
Proto vám říkám: Každý hřích a rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání Duchu nebude odpuštěno. A kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale kdo by mluvil proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto světě, ani v budoucím.Pokud všechny duše jdou přímo buď do nebe, nebo do pekla, pak v budoucím světě neexistuje žádné odpuštění. Ale pokud je tomu tak, proč by se Kristus zmiňoval o možnosti takového odpuštění?
Modlitby a liturgie za chudé duše v očistci
To vše vysvětluje, proč křesťané od prvních dnů křesťanství sloužili liturgie a modlitby za zemřelé. Tato praxe nemá smysl, pokud alespoň některé duše neprojdou po tomto životě očistou.
Ve čtvrtém století svatý Jan Zlatoústý ve svém díle Homilie na 1. list Korintským , použil příklad Joba přinášejícího oběti za své živé syny (Job 1,5), aby obhájil praxi modliteb a obětí za mrtvé. Chrysostom však neargumentoval proti těm, kteří si mysleli, že takové oběti jsou zbytečné, ale proti těm, kteří si mysleli, že nepřinášejí žádný užitek:
Viz_také: Překročení řeky Jordán Biblický průvodce ke studiu Pomáhejme jim a uctívejme jejich památku. Jestliže Jobovi synové byli očištěni obětí svého otce, proč bychom měli pochybovat o tom, že naše oběti za zemřelé jim přinášejí určitou útěchu? Neváhejme pomáhat zemřelým a obětovat za ně své modlitby.Posvátná tradice a Písmo svaté souhlasí
V tomto úryvku Chrysostom shrnuje všechny církevní otce, východní i západní, kteří nikdy nepochybovali o tom, že modlitba a liturgie za zemřelé jsou potřebné a užitečné. Svatá tradice tak čerpá z poučení Písma svatého a zároveň je potvrzuje - nachází se jak ve Starém, tak v Novém zákoně, a dokonce (jak jsme viděli) i ve slovech samotného Krista.
Cite this Article Format Your Citation Richert, Scott P. "What Is the Biblical Basis for Purgatory?" Learn Religions, 26. srpna 2020, learnreligions.com/biblical-basis-for-purgatory-3970768. Richert, Scott P. (2020, 26. srpna). What Is the Biblical Basis for Purgatory? Retrieved from //www.learnreligions.com/biblical-basis-for-purgatory-3970768 Richert, Scott P. "What Is the Biblical Basis for Purgatory?".Očistec?" Learn Religions. //www.learnreligions.com/biblical-basis-for-purgatory-3970768 (navštíveno 25. května 2023). copy citation